XXVII. Jesenická 70 - 8.3.2015

Pondělí, 23. březen 2015, 09:33 – Péťa P. – Zima 2014/15

V neděli 8. 3. 2015 se konal již 27. ročník Jesenické 70. Bohužel, nebo možná bohudík, se v tento termín konalo mnoho jiných, méně významných závodů jako třeba Karlův běh či Vasaloppet, kam měli mnozí nejen z řad oddílu VŠSK MFF UK zamířeno. Petr však nechtěl pokoušet, zda jeho záda vydrží 90 km soupaž, a mně (Péťa P.) se nechtělo cestovat x tisíc km, abych znaven náročnou cestou a nevyspáním "odvesloval" x desítek km na čemsi, co připomínalo spíš vodu než sníh. Nakonec jsme tedy v sobotu odpoledne vyrazili ve složení Petr a Péťa P. směr Šumperk.

První část závodu nastala již v Praze na Hlavním nádraží, kdy jsem s časovým předstihem obsadil kupé ve třetím vagonu vlaku směr Česká Třebová s časem odjezdu 16:42 a netrpělivě čekal na Petra přijíždějícího z Tábora. Náhle mi zazvonil telefon a dozvídám se, že Petr je také ve třetím vagonu vlaku směr Česká Třebová s odjezdem 16:42. Do odjezdu zbývají asi tři minuty, rychle zjišťujeme kdo je ve správném vlaku a já posléze sprintuji do vlaku za Petrem. Naštěstí jsem sprintoval dostatečně rychle, odjezd jsme stihli a vlak nás dovezl ve správný čas do České Třebové. V České Třebové nás nabral Honza Klusoň a zbytek cesty do Šumperka jsme dojeli autem. Nutno podotknout, že u Honzy o nás bylo skvěle postaráno. Honzova žena Jája uvařila výbornou večeři, po které jsme povinně museli sníst několik kusů bábovky. To proto, aby Jája měla také zásluhu na našich nedělních výkonech.

Start dlouhé trati na 70 km byl již v 8:30. Na start jsme dorazili s předstihem a měli tak čas na namazání lyží. Jen kdybychom věděli co mazat. Vzhledem k tomu, že místo startu se nachází v nadmořské výšce necelých 900 m a trať stoupá téměř do 1500 m, bylo na trati asi x druhů sněhu. V nižších polohách, jako třeba na startu, to bylo rozhodně na klistry, ve vyšších polohách jsme netušili. Dali jsme tedy na doporučení pořadatelů, kteří varovali před prašanem ve vyšších polohách a víceméně doporučili namazat VR 40 s VR 50. "Hlavně s klistry opatrně", varovali. Proto jsme zůstali jen u tuhých vosků.

Na start dlouhé trati Jesenické 70 se nakonec postavilo pouhých 84 závodníků, mezi nimiž byl Petr s krásným startovním číslem 4 a já se startovním číslem 6. Zřejmě se od nás očekával slušný výsledek. Stejně jsme si nemohli dovolit strávit na trati moc času, protože jsme potřebovali stihnout vlak v 16:09 ze Šumperka. Na startu jsme stáli hned v první řadě a i díky tomu jsem se ani já nezamotal do nějaké startovní kolize, jak mívám poslední dobou ve zvyku. Nicméně ostré startovní tempo mi zcela nevyhovovalo a hned po startu jsem na Petra ztrácel asi 30 metrů. Po chvíli jsem ho však dojel a vezl se s ním v čelní skupině. V kratším sjezdu asi na třetím km jsem Petra předjel a od této chvíle jsme se již na trati nepotkali. Mezi pátým a desátým km přišlo první prudší stoupání, kde se VR 50 ve zledovatělé stopě vůbec nechytal. Věřil jsem ale, že se kvalita sněhu zanedlouho změní a vosk se začne chytat. Zuřivě jsem se proto držel závodníků přede mnou. I díky tréninku soupaží v kopcích z předchozí soboty na K70 se mi to vcelku dařilo. Pomalu jsem ale začínal pochybovat o naší máze, protože všichni ostatní celkem v klidu jeli stříďákem, zatímco já běžel stromečkem nebo jel soupaž. Zhruba na 10. km před Alfrédkou se kvalita sněhu opravdu změnila a VR 50 se začal chytat. Celkem v pohodě jsem odmazal nabranou ztrátu a dojel skupinku před sebou. Dostal jsem se na krásnou 4. pozici a říkal jsem si, jak dobře jsme udělali, že jsme se nenechali zlákat podmínkami na startu a nenamazali klistr. Jenže to jsem ještě netušil, co bude následovat. Jen jsme dojeli k prudkému stoupání pod Jelení Studánkou, kde se trasa závodu dostává na hřeben Jeseníků a ven ze stínu lesa, neskutečným tempem mě předběhlo asi 5 závodníků, kteří se celkem v klidu odráželi a já zas musel běžet, teda spíš ťapkat, stromečkem. Navíc, jak někteří vědí, s rozbitým vázáním sns pilot se stromečky neběhají zrovna nejlépe. Ještě pár kilometrů na hřebeni jsem doufal, že závodníky přede mnou dojedu v rovinatějších pasážích a snažil jsem se, abych v kopcích ztratil co nejméně. Jenže teplota stále rostla, sníh byl čím dál tím měkčí a VR 50 se chytal čím dál tím míň. Mé naděje na pěkné umístění se měnily ve snahu závod vůbec dokončit a dojet před mým velkým soupeřem s číslem 4 - Petrem. Zhruba na 20. km na občerstvovací stanici na Ovčárně jsem zvažoval přimazání nějakého klistru. Nakonec jsem ale tuto myšlenku zavrhl. Jednak jsem doufal, že ve sjezdu na Červenohorské sedlo budu mít bez klistru výhodu, jednak jsem nevěděl, co bych vlastně měl namazat a jednak Petr před startem při mazání říkal, že namaže to samé co já, a budeme tak mít stejné podmínky. Samozřejmě jsem nevěděl, zda Petr náhodou nepřimaže, ale myslel jsem si, že to dělat nebude. Ač o tom také uvažoval, nakonec nepřimazal a oba jsme odjeli celý závod jen na tuhém vosku (jak Petr po závodě konstatoval, ta předstartovní informace o sněhových podmínkách a doporučené máze byla zřejmě pastí na Pražáky).

Dál se během závodu neudálo nic moc zajímavého. Snad mě jen překvapilo, že ve sjezdu na Červenohorské sedlo kolem mě prosvištěli dva závodníci. Čili máza se do kopce chovala, jako kdybych jel na hladkých lyžích a z kopce to rozhodně jak na hladkých lyžích nejelo. Z Červenohorského sedla následovalo několik "krásných" stromečkových i ne-stromečkových, pro mě soupažových stoupání a pak již "jen" sjezd z hřebene Jeseníků na Alfrédku. Sjezd rozhodně nepatřil k těm nejsnazším. Několikrát jsem se viděl na zemi. To když jsem na muldách připomínající skokánky na sjezdovce létal vzduchem a nekontrolovaně se řítil z kopce bez možnosti zastavit jinak než pádem. Vše se mi ale podařilo ustát a nejhorší část sjezdu korytem pod Jelení Studánkou jsem již raději seběhl po svých. Od Alfrédky jsme se ještě všichni museli potrápit nekonečnou soupaží do mírného kopce na nejedoucím sněhu a pak už čekal jen závěrečný sjezd do cíle. V cílové rovince, o které jsem nevěděl, že je cílová, mě ještě předjel Petr Vlček a já dojel na 10. místě v čase 5:03 se ztrátou 32 minut. Petr dojel zanedlouho po mě na 12. místě v čase 5:13.

Pořadí Jméno Skř-Ovč Ovč-Sed Sed-Ovč Ovč-Skř Celkem Odstup
10. Polášek Petr 01:45:32.36 00:48:21.30 01:01:54.01 01:27:16.92 05:03:04.59 00:32:18.68
12. Marhoun Petr 01:53:44.57 00:48:59.90 01:04:21.03 01:26:52.60 05:13:58.10 00:43:12.19

Přílohy: