BoBoLoppet, 8.2.2014

Čtvrtek, 13. únor 2014, 22:05 – Pipucha – Zima 2013/14

Předloni chyběla odvaha, loni zdraví, letos sníh. Ukázalo se, že zatímco s prvními dvěma zádrhely organizátoři nic nezmůžou, ke třetímu se dokážou postavit čelem. Závod zkrátili z 90 na 75 (nebo ještě míň) kilometrů a silně doporučili užít "práskaček" (anžto prý může dojít k jejich zničení).

Tak jsem tedy vylovil staré skejtové lyže, které už v době koupě před nějakými 12 lety byly v zásadě špatné, cosi jsem na ně nažehlil (LF, navíc příliš teplé) a vyrazil směle směr Bedřichov. Na startu jsem (za přihlížení početného skoropříbuzenstva) se na (ještě) zmrzlém sněhu málem přerazil (další pozoruhodná vlastnost těch lyží je, že postrádají jakýkoli náznak hran a nedrží stopu), u Nové louky jsem zalovil tygra (ne žižkovského) přímo před okem fotografa.

Honza

Při stoupání na Kristiánov jsem asi poprvé v praxi pochopil, že mi to opravdu, ale opravdu nepojede. Unavený po králi Ludvíkovi, nevyspalý a se sotva zažehnaným nachlazením jsem uprostřed stoupání lapal po dechu, musel jsem se prostě zastavit. A pak před Rozmezím totéž ještě dvakrát, než jsem sladil úsilí na udržitelné. Než bys řekl švec, už tu byla čtvrtá hodina závodu a já se pohyboval kdesi u Smědavy. Návštěva kiosku (na kolu) se časově nevyplatila, návštěva Smědavy (na záchod) už vůbec ne (protože moc nepomohla), začal jsem litovat večerní a ranní ingesce potravin se středním až vysokým glykemickým indexem (prostě mi bylo blbě z toho, jak jsem se přežral).

Vystoupalo se ke Knejpě (tam už vždycky větřím cíl a ožiju), sjelo od Žďárku... a tam začala ta pravá zábava. Sníh se střídal s ledem a asfaltem v zajímavých vzorcích - občas se dalo projet opatrně středem, občas neopatrně středem (škub škub škub), jindy člověk musel sjet do pankejtu, konečně nad Hřebínkem se muselo asi 200 metrů přenášet. Na starých lyžích jsem se do nebezpečenství vrhal po hlavě (naštěstí jen v přeneseném slova smyslu). Okruh kolem Závor a Bedřichovské nádrže byl už celkem vysilující, ve stoupání na Vládní mi brněly rty a začaly se dělat mžitky před očima, ale nakonec jsem se vysápal i k Buku a spustil se vítězně ke stadionu. Čas nic moc, ale zážitky jsou silné a pozitivní, atmosféra na trati byla velice přátelská.

P.S. Druhý den jsem na stejných lyžích vyrazil na výlet. Při bruslení mě trochu bolelo koleno, a tak jsem zkusil soupaž s odrazem, pak stříďák. Ke svému překvapení jsem postupně zjistil, že ničím nemazané skejtky stoupají do kopce lépe než naklistrované klasiky souputníků. Inu, závodní lyže :-)

P.P.S. Petrovy zážitky na trati nemohu zprostředkovat, protože se kolem mě prořítil jak splašený Björndalen. Každopádně gratuluji k výkonu.

Petr

Pořadí Jméno Čas Ztráta
8.-9. Petr Marhoun 4:22:25
82. Jan Pipek 6:11:04 +1:48:39

Přílohy: